Jemný úsměv na rtech máš

9. srpna 2015 v 8:31 | Simona Němcová |  Básně
Možná se někomu zdá, že jsou emoce nepotřebné. Někdy opravdu mohou být považovány za nesmysly - to zejména v případě, kdy jsme příliš hrdí, než abychom si připustili, že výrazně ovlivňují náš život. Pak ale nastane chvíle, kdy si to připustit musíme. Musíme, abychom přežili. Jsme-li ochotni si je uvědomit, může přijít odměna. - Úsměv. Tak banální věc, že si jeho význam mnohdy ani neuvědomujeme. Ale mně se při tom slově pokaždé rozzáří obličej, protože si vzpomenu... Úsměv některých lidí v některých situacích je jako poklad nesmírné ceny. Prostě si jej musíme nejen uvědomovat, ale musíme si ho i vážit, protože ten, kdo se na nás nebo v souvislosti s námi usmál, tím možná překonává pevnou hradbu svých světů. Možná ji překonává kvůli nám. Říká, že je něco dobré. Říká něco, co by se slovy říci neodvážil.
Vím, jak vypadá úsměv. - Normální úsměv, široký úsměv. Ale kdyby mi někdo řekl: "Napodob jemný úsměv.", asi bych ze sebe vytlačila nějaký šílený škleb. Já totiž vůbec nevím, jak takový jemný úsměv vypadá - jak roztáhnout pusu, aby to byl jemný úsměv. Ale moc dobře chápu, že je to něco hezkého - věc, která něco velkého znamená, a navíc pěkně vypadá - možná dělá člověka krásnějším, ne-li přímo dospělejším. Dělá krásnějším zejména člověka, v jehož podání má nesmírnou cenu. A ještě krásnější je, když ten úsměv vyjde na světlo v souvislosti s námi. Kdo vidí, nechť si pohlídá sám, jak se na něj kdo tváří. Já jen projdu kolem a nevidím nic. Ale je to vlastně dobře, protože pak mohu děkovat dobrým lidem, kteří mi řekli, co jsem já neviděla. - Dobrým lidem, kteří mi udělali ty oči.

Jemný úsměv na rtech máš,
jejž mé oči neuzřely,
jemný úsměv na rtech máš -
dobří lidé pověděli.

Jemný úsměv na rtech máš -
úsměv duší sotva vinných,
jemný úsměv na rtech máš -
průsečík Tvých světů jiných

Jemný úsměv na rtech máš -
úsměv jemný, sotva smělý,
jemný úsměv na rtech máš -
aby lidé nevěděli.

Jemný úsměv na rtech máš -
úsměv jemný jako tichý,
jemný úsměv na rtech máš -
v něm zaniká hlas Tvé pýchy.

Jemný úsměv na rtech máš,
cennější než miliony,
jemný úsměv na rtech máš -
zapomeňte na neony.

Jemný úsměv na rtech máš -
kam zmizelo utrpení?
Jemný úsměv na rtech máš -
odměnou jest za zatmění.

Jemný úsměv na rtech máš -
opona už dávno spadla,
jemný úsměv na rtech máš -
nedohlédneš do zrcadla.

Jemný úsměv na rtech máš,
jenž Tvá slova zpochybňuje,
jemný úsměv na rtech máš -
Mlč! Vždyť on Tě usvědčuje.

Jemný úsměv na rtech tvých -
úsměv jemný, tolik prostý
nevidím, však slyším smích -
smích, jenž spálí všechny mosty.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 proste-jen proste-jen | Web | 9. srpna 2015 v 8:42 | Reagovat

Já i to nemyslím, že by byly emoce nepotřebné, spíš naopak.

A ta básnička je moc pěkná.

2 simona-nemcova simona-nemcova | 9. srpna 2015 v 9:46 | Reagovat

[1]: Děkuji, je ze života. Bez emocí by nevznikla. Chtěla jsem také trochu přiblížit pohled nevidomého člověka na úsměv.

3 Verča.. Verča.. | Web | 9. srpna 2015 v 10:56 | Reagovat

Smysluplný článek,  navíc hezky napsaný. Vyvolal ve mě vzpomínku. Na úsměv, který popisuješ. Je pravda,  že je úžasné jej spatřit. :)
Báseň taky povedená!

4 simona-nemcova simona-nemcova | 9. srpna 2015 v 12:03 | Reagovat

[3]: Jsem ráda, že to s někým takto pohnulo - ani jsem to nečekala. Když jsem četla tento komentář, pocítila jsem touhu ten úsměv opravdu spatřit očima. Ale vím, že kdybych jej mohla spatřit, nemohla bych o něm psát, protože by vůbec nebyl. Protože bych o člověka, který jej měl na rtech, nezavadila ani prstem. Když nad tím tak přemýšlím, kdyby mé oči mohly vidět, možná bych ten úsměv viděla, ale vlastně bych ho neviděla. - Když o něm smím jen slyšet, vidím ho srdcem. Takže ho vlastně vidím teď, nebo spíš viděla jsem ho tehdy. Co na tom, že ne v reálném čase? Vlastně ho pořád vidím - když na něj vzpomenu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama