Ach, cítím stesk!

23. října 2017 v 23:35 | Simona Němcová |  Básně
Ach, cítím stesk! V tak jeho strašném znění
srdce mé puká vzňato prudkým žárem!
Proč, dívko? - Proč jen v nebetyčném snění
duši svou špiníš takým hříšným svárem?!

Ach, cítím stesk! - Jak předivné to věci -
srdce mé nikde nenalézá klidu!
Vždyť ještě včera viděla jsem přeci...
- Jen pohleď, dívko, pohleď na svou bídu!

Ach, cítím stesk! - Ta nepokojná touha,
za níž se srdce stále jenom žene!
Jaký to třesk?! - Mně každá chvíle dlouhá...
- Kam běžíš?! Zastav, děvče uřícené!

Ach, cítím stesk! - Jak včera bylo krásně...
- Zasněně hledím kamsi v širou dál.
- Ach, cítím stesk, tak musím psáti básně
pro plamen, jenž tak náhle v srdci vzplál!

Ach, cítím stesk! - Jak ohromná to síla!
- Ne, nesmím myslet! - Těžký to můj kříž!
Z soudnosti té, jež v duši ještě zbyla,
zoufale volám: "Bože, odpustíš?!"

Ach, cítím stesk! - Toť Orfeova lyra -
nelze již zhasit v srdci prudký plamen!
Tak k sobě pravím: "Buď má duše čirá!"
a k Bohu volám: "Buď Tvá vůle! Amen!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama